O nemocnici > Historie nemocnice

Historie nemocnice

Historie nemocnice a její vývoj

První zmínka o zdravotnictví v Pardubicích je o doktoru Janu Koppovi z Raumenthaldu z roku 1531.
Avšak první nemocnice byla založena městem v roce 1857 ve Štrossově ulici čp. 117 a měla pouhých 12 lůžek.
V roce 1898 ji převzal a zmodernizoval okres a zvětšil ji na 80 lůžek. V roce 1903 byla nemocnice odevzdána veřejnosti a jejím ředitelem v té době byl chirurg Dr. František Messany. Nemocnice se rozvíjela v závislosti na rozvoji města a okresu, v roce 1923 měla 195 lůžek.
V roce 1926 začal cílený rozvoj nemocnice, vznikaly nové primariáty a stavěly se nové pavilony. Vznikl ústav v dnešní podobě, s řadou vynikajících lékařů a nemocnice byla právem řazena mezi přední a moderní u nás.

Další odborný rozvoj později však již nebyl sledován potřebnou výstavbou a posledních 30 let bylo poznamenáno nedostatkem finančních prostředků se všemi negativními důsledky.
V uplynulých letech, dík pochopení situace státními orgány a celé veřejnosti se postupně daří snaha vybudovat moderní ústav, který by svým vybavením, technickým zázemím, prostředím a skladbou odborníků poskytoval služby na dobré úrovni celému kraji a některé specializované činnosti nad jeho rámec.
V současné době má nemocnice 945 lůžek a 1644 zaměstnanců, 38 odborných zdravotnických pracovišť, oblastní prádelnu, hospodářské a technické zázemí, nový stravovací provoz. Buduje se technické zázemí s akcentem na vyřešení závažných ekologických problémů, inženýrských sítí a náhradních energetických zdrojů.
V čele klinik stojí přednostové a každému oddělení stojí v čele primář oddělení, který má svého zástupce, odborníky pro určité činnosti - ordináře a sekundární lékaře. Vrchní sestře oddělení jsou podřízeny staniční sestry oddělení. Dále o Vás pečují rehabilitační pracovníci, specialisté a pomocný personál. Jsou zde i další oddělení, s jejichž pracovníky nepřijdete do styku - centrální laboratoř, mikrobiologie, dietetici, pracovníci provozu.
Od 1.10.2007 byla Krajská nemocnice transformována na akciovou společnost, která se stala jejím pokračovatelem.
Pardubická nemocnice obstojí dobře při srovnání s kterýmkoliv ústavem jiným.

Ve významné chvíli.
J.Tichý, předseda nemocničního výboru. r.1931

Odevzdáváme pardubickému kraji velkolepé dílo, výsledek dlouholeté, společné namahavé práce a úsilí, novou moderní, všem nejnovějším poznatkům lékařské vědy plně vyhovující, všeobecnou okresní nemocnici.
Ústav, o jehož vybudování bylo tolik pochybováno, o němž ani my nebyli jsme vždy úplně přesvědčeni, že podaří se nám jej dohotoviti tak, jak byl projektován, s jehož dostavbou dostali jsme se do doby pro samoprávu nejhorší, je dnes hotov a to po všech stránkách tak, jak jsme si přáli.

Poděkování jistě sluší všem těm, kdož jakýmkoliv způsobem přímo, ať již duchem nebo rukou, při samotném budování tohoto krásného ústavu byli zúčastněni. Odevzdáváme veřejnosti dílo všeobecně za vzorně uznávané. Jest nyní na lékařích, úřednících, personálu ošetřovacím i služebném, aby tato moderní nemocnice, vybudovaná za jistě těžkých finančních obětí okresu, požadavkům na ni kladeným plně dostála.

V nemocnici zbudované bez nejmenšího přepychu, ba s úzkostlivou přímo šetrností, nikde však ne na úkor účelnosti a praktické potřeby, máme vše, čeho moderní lékařská věda v zájmu správného léčení vyžaduje. Řádně vypravená a svědomitě vedená nemocnice má ohromný význam pro veškeré obyvatelstvo tohoto kraje, pro střední jeho vrstvy pak zvláště. Dělnictvo je všeobecně proti nemoci i úrazu pojištěno. Majetkově silné vrstvy mají ve svém majetku dostatečnou oporu po dobu nemoci.

Kolik je však lidí ze středních vrstev, kteří pokud nemají duši v pravém slova smyslu na jazyku, nevolají lékaře prostě proto, poněvadž na to nemají?
A pro ty zejména jsou řádné nemocnice největším dobrodiním. Tato velmi silná složka našeho občanstva, nemající o sebe nijakým způsobem postaráno, plně chápe význam tohoto zařízení a nemocnice v míře velmi hojné vyhledává. Dnes, kdy je již úplně odstraněn odstrašující kdysi předsudek, po dlouhá léta o starých nemocnicích platící, totiž, že špitál je pouze přestupní stanicí k hřbitovu, nikdo se už nemocnice nebojí.
Veliký příliv nemocných do nemocnic jasně potvrzuje, jaká v tomto směru nastala změna.
Když jsme počali nemocnici stavěti, měli jsme za to, že nové budovy samy stačí pro nemocné, proto nabídli jsme staré ministerstvu zdravotnictví pro umístění Státního ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek.
Nyní však vidíme, že jsme se přepočetli.
Všecky pavilony jsou plny, ba přeplněny. Proto je již v poslední době rozhodnuto nastavěti o jedno patro starou chirurgii, internu a administraci, jakož i postaviti novou budovu hospodářskou.

To všecko však nestačí, takže znovu i po tomto rozšíření ústavu stojíme zde před novým nedostatkem místa.
Co to vše znamená? Že pardubická nemocnice získala dobrou pověst. Prostě naší nemocnici se věří. Dnes je již obecně známo, že máme prvotřídní nemocnici, že je takovou, jakými nemocnice mají být.
Chceme zachránit zdraví každému, kde jen to je poněkud možno. Chceme umožniti všem vrstvám, aby mohli si dopřáti řádného lékařského ošetření.

To, co donedávna bylo výsadou pouze nepatrnému zlomku našeho občanstva, že mohli se pouze zámožní lidé dopřáti za 100-150 Kč nebo i více denní ošetření v sanatoriu, nebo pozvati si k sobě vynikajícího lékaře-specialistu, to dnes umožněno je na pardubicku každému. V pardubické nemocnici se mu všeho toho v plné míře dostane.

Výběr z pamětního spisu k otevření okresní nemocnice
v Pardubicích, vydal okresní výbor v červnu 1931